Cukrovka psů – Diabetes melitus


Diabetes mellitus patří mezi nejčastější endokrinologické poruchy u psů. Toto onemocnění je způsobeno nedostatkem inzulinu, jehož hlavním důsledkem je hyperglykémie. Nejčastějšími pacienty jsou psi plemene jezevčík, německý ovčák a pudl, neznamená to však, že onemocnět nemůže jiné plemeno psa. Podobně jako u lidí, i u psů toto onemocnění souvisí se způsobem života zvířete a do jisté míry za vznik tohoto onemocnění může majitel zvířete.

Otázky a odpovědi

Jaké jsou nejčastější příčiny onemocnění?

Jednou z nejčastějších příčin vzniku tohoto onemocnění je nadbytek tzv. diabetogenních hormonů. Přirozený stav, kdy dochází k nadbytku těchto hormonů je hárání feny. Pokud je průběh hárání normální, tělo si dokáže s tímto množstvím diabetogenních hormonů poradit. Pokud ale dojde během hárání k nějaké poruše – nejčastěji prodloužení hárání, dlouhodobý nadbytek těchto hormonů už tělo nedokáže zvládnout a dochází tak k poškození a vyčerpání buněk produkující inzulin. Velmi často se tyto hormony používají ve formě „zázračných pilulek nebo injekcí“ k potlačení hárání a velmi se tak zvyšuje riziko vzniku cukrovky u fen. Mezi tzv. diabetogenní hormony patří i kortikosteroidy. Proto je nutné tyto preparáty používat jen velmi opatrně a v opodstatněných případech. Další z příčin vzniku cukrovky může být poškození buněk pankreatu při akutním zánětu slinivky břišní, popř. autoimunitní příčina.

Co se v těle vlastně děje?

Hlavním problémem v těle je nadbytek glukózy v krvi – tzv. hyperglykémie. Vzniká jako důsledek nedostatku inzulinu v krvi, popř . rezistence na něj. Glukóza se hromadí v krvi, nedochází k jejímu vstupování do buněk a buňky tak „hladoví“. Zvýšená koncentrace glukózy v krvi vyvolává tzv. glukosurii – vylučování glukózy močí (což se v případě zdravého psa neděje). Dochází tak ke změně osmotického tlaku, což způsobuje zvýšené močení a tím kompenzované zvýšené pití. Dlouhodobý nadbytek glukózy v krvi způsobuje, že cukr se ukládá do různých tkání a tím je poškozuje (ledviny, rohovka, nervy, cévy). V důsledku „hladovění“ buněk dochází k rozkládání tuků jako zdroje energie a omezení tvorby bílkovin. Zvíře tak hubne, je celkově slabé a snižuje se funkce imunitního systému.

Jak poznám, že můj pes trpí cukrovkou?

Diabetes mellitus postihuje častěji feny než psy, jedná se o onemocnění středního a vyššího věku. U psů se toto onemocnění rozvíjí pozvolna. Začíná zvýšeným příjmem tekutin a močením. Zvíře přes normální příjem krmiva hubne, v některých případech se může přidat zvýšená unavitelnost, vyhledávání chladných míst, zrychlený růst srsti. V pozdějším stadiu onemocnění se přidává zákal rohovky, chronická kožní onemocnění a onemocnění související s oslabením imunitního systému (např. chronické infekce močových cest).

Jak se toto onemocnění diagnostikuje a jaké jsou možnosti léčby?

Diagnóza tohoto onemocnění je jednoduchá a finančně nenáročná. Spočívání ve stanovení hladiny glukózy v krvi po 12-ti hodinové hladovce. Diagnózu podpoříme nálezem glukózy v moči pomocí diagnostických papírků.

Základem léčby diabetu psů je pravidelná aplikace inzulinu. Pro dlouhodobou inzulinovou terapii je nutné používat preparáty, které se nejvíce podobají inzulinu u psa – tzv. Caninsulin.

Na začátku terapie je důležité stanovit dávku inzulinu, která se liší u každého pacienta. Stanovení optimální dávky může trvat i několik dní a vyžaduje to spolupráci majitele s veterinárním lékařem. Další důležitou součástí léčby diabetu je krmný režim pacienta. Ten by měl být neměnný a ideální je, pokud pejsek přijímá speciální granule pro diabetické pacienty.

Jaká jsou možná preventivní opatření proti vzniku diabetu?

Vzhledem k tomu, že na vzniku tohoto onemocnění se podílí celá řada příčin, nelze jednoznačně stanovit komplexní preventivní opatření. Existuje však několik možností. V první řadě je to omezení používání preparátů na oddálení říje u fen. Všude tam, kde je to ze zdravotních a chovatelských důvodů možné, by se mělo přistoupit k chirurgické kastraci fen. Také diabetogenní vliv kortikosteroidů je možné zmírnit jejich uvážlivým používáním pouze v indikovaných případech. Majitel psa by si také měl nechat poradit v oblasti adekvátní výživy zvířat.

Jak dlouho může pes s diabetem žít?

Neléčený diabetes končí u psa smrtí. Při odpovídající terapii se může pes dožít „normálního“ věku, při včasné kastraci feny může dokonce dojít k trvalému vyléčení bez nutnosti pokračovat léčbou inzulinem. Dlouhodobá inzulinová terapie bez komplikací má dobrou prognózu pouze při těsné spolupráci majitele s veterinárním lékařem. Spočívá především v pravidelných kontrolách, vyšetřování hladiny glukózy a případné úpravy dávky inzulinu.

Diagnostické proužky ke stanovení přítomnosti cukru v moči.

Glukometr – používá se stejně jako u lidí ke stanovení hladiny cukru v krvi.

Veterinární dieta – dietoterapie je nedílnou součástí léčby cukrovky.

Caninsulin – veterinární inzulín, který aplikuje majitel sám, samozřejmě ve spolupráci s veterinářem.